Dovolená na Sardinii

Historie ostrova Sardinie

Historie ostrova Sardinie: Slavná nurágová éra začala před 200.000 lety. Původní obyvatelé Sardové nebyli indoevropského původu, další vlna obyvatel přišla z východního Středomoří v 7. tisíciletí př. n. l. Ti se nejprve usadili na pobřeží, později začali obdělávat půdu i ve vnitrozemí. Věnovali se zemědělství i pastevectví. V době neolitu (6 000 – 2 500 př. n. l.) začali tito jeskynní lidé vyrábět keramiku. V době eneolitu ve 3. tisíciletí př. n. l. již tito lidé znali měď a začali zpracovávat bronz, dochovaly se menhiry a sošky bohyně – matky.

Sardinie, ostrov nurágů : Kolem r.1855 př. n. l. se na ostrově Sardinie objevují Nuragové, jejichž původ je nejasný. Byli pastevci, kteří po sobě zanechali hlavně památky v podobě megalitických staveb zvaných nuragy a bronzových malých sošek. Období mezi léty 1 200 – 900 př. n. l. je označována jako zlatá nuragská éra, kdy tato civilizace prožívala svůj největší rozvoj.

Nuragy, megalitické stavby Středomoří, mohly složit jako obydlí, pevnosti, královská sídla či chrámy. Nuragy jsou jakési kónické věže s kruhovým půdorysem postavené z kamenů bez malty. Výška nurágů byla 3 – 10 metrů, výjimečně i 20 metrů. Uvnitř některých staveb byly schody, někdy byly vytvořeny jakési slepence z několika věží – nurágové vesnice. Na ostrově Sardinie se nachází kolem 7 tisíc nuragů a komplex Barumini je památkou pod ochranou UNESCO.

Antika, Byzantinci, Saracéni na Sardinii: V 1 100 – 1 000 př. n. l. se usadili Féničané u Nory a Alghera. V roce 500 př.n.l. let si ostrov Sardinie podmanili Kartaginci, v roce 227 př.n.l. Římané, v 5. stol. dobyli Sardinii Vandalové a v 6. stol. se Sardinie stala součástí Byzantské říše. V 11. století nastaly časté nájezdy Saracénů, kteří si postupně podmanili celé pobřeží, a obyvatelstvo se stáhlo do vnitrozemí.

Judikáty: R. 815 si Sardinie začala budovat svou vlastní ekonomiku a rozdělila se na 4 judikáty - království, kde král zastával funkci i nejvyššího soudce, vznikly první zákony a sardský jazyk – zlatá éra Sardinie . Na ostrov Sardinie byl tlak ze strany Janova a Pisy. Když se v roce 1157 oženil panovník judikátu Torres s Katalánkou z rodiny Basů v Barceloně , dostala se Sardinie do katalánsko-aragonských mocenských zájmů. O století později však již sever ostrova Sardinie připadl Janovu, jih ostrova Sardinie bohatým pisánským rodinám a judikáty na ostrově Sardinie zanikly. Papež Bonifác VIII. ve své bule z roku 1294 jmenoval sardským a korsickým králem Jakuba II. Aragonského. Ostrov Sardinie byla přiřknuta Španělům jako papežské léno (papež oslabil moc Janova a Pisy, ale podřídil Sardinii Aragoncům).

Aragonci: R. 1323 se vylodil u sardinských břehů Alfons Aragonský, stanovil jako oficiální jazyk katalánštinu. Proti nadvládě Aragonců se místní bouřili, propukaly rebelie. Po povstání 1354 byl ustaven parlament Sardinie, ve kterém byla zastoupena vysoká šlechta, duchovní a zástupci šesti největších měst. V r. 1383 převzala vládu v judikátu Arborea Eleonora z Arborey a bojovala proti Aragoncům. V r. 1392 zveřejnila 1. sardinský zemský zákoník- Carta de Loga, který platil až do r. 1827. Uctívaná královna zemřela na mor v r. 1404. V roce 1409 byl judikát Arborea po bitvě u Sanluri přeměněn na panství markýze z Oristana, Leonarda Alagona. Ten opět bojoval proti Aragoncům, ale v bitvě u Macomeru byl poražen a svůj život dožil v roce ve španělském vězení a r. 1478 zemřel.

Savojská dynastie: Podle utrechtského míru z roku 1713 byla Sardinie přičleněna k Rakousku, které však ihned vyměnilo Sardinii za Sicílii a ostrov se stal součástí Piemontu s hlavním městem Turín. Roku 1718 se zrodilo Sardsko-piemontské království, jemuž vládla Savojská dynastie až do r. 1861, kdy se Sardinie stala součástí Italského království. Italština nahradila španělštinu. V tomto období se množí revolty proti feudálům, které vyvrcholily velkou protipiemontskou vzpourou v Cagliari. Revolucionáři jsou však v roce 1795 uvězněni a veřejně popraveni. Roku 1803 zde kotvil admirál Nelson a označil Sardinii za jeden z nejstrategičtějších bodů ve Středomoří. Savojský král František d´ Este navštívil v roce 1812 ostrov a vydal knihu Popis Sardinie. V roce 1847 je Sardinie na vlastní žádost připojena k Piemontu.

Autonomní oblast Itálie : Král Vittorio Emanuele III. v roce 1946 abdikoval a podle referenda bylo zrušeno království a byla vyhlášena Italská republika. Ostrov Sardinie dostal status zvláštní autonomní oblasti a Sardinie se stala dvacátým italským regionem, kde žilo asi 1 300 000 obyvatel.